Warning: Table 'respektnebol.watchdog' doesn't exist query: INSERT INTO watchdog (uid, type, message, variables, severity, link, location, referer, hostname, timestamp) VALUES (0, 'php', '%message in %file on line %line.', 'a:4:{s:6:\"%error\";s:14:\"strict warning\";s:8:\"%message\";s:62:\"Non-static method view::load() should not be called statically\";s:5:\"%file\";s:71:\"/www/sites/4/site31264/public_html/sites/all/modules/views/views.module\";s:5:\"%line\";i:906;}', 3, '', 'http://www.respektneboli.cz/zaci-a-studenti/materialy/liska-prava-a-vzdelani', '', '3.237.2.4', 1632430679) in /www/sites/4/site31264/public_html/includes/database.mysqli.inc on line 134

Warning: Table 'respektnebol.watchdog' doesn't exist query: INSERT INTO watchdog (uid, type, message, variables, severity, link, location, referer, hostname, timestamp) VALUES (0, 'php', '%message in %file on line %line.', 'a:4:{s:6:\"%error\";s:14:\"strict warning\";s:8:\"%message\";s:134:\"Declaration of views_handler_filter::options_validate() should be compatible with views_handler::options_validate($form, &$form_state)\";s:5:\"%file\";s:92:\"/www/sites/4/site31264/public_html/sites/all/modules/views/handlers/views_handler_filter.inc\";s:5:\"%line\";i:607;}', 3, '', 'http://www.respektneboli.cz/zaci-a-studenti/materialy/liska-prava-a-vzdelani', '', '3.237.2.4', 1632430680) in /www/sites/4/site31264/public_html/includes/database.mysqli.inc on line 134

Warning: Table 'respektnebol.watchdog' doesn't exist query: INSERT INTO watchdog (uid, type, message, variables, severity, link, location, referer, hostname, timestamp) VALUES (0, 'php', '%message in %file on line %line.', 'a:4:{s:6:\"%error\";s:14:\"strict warning\";s:8:\"%message\";s:130:\"Declaration of views_handler_filter::options_submit() should be compatible with views_handler::options_submit($form, &$form_state)\";s:5:\"%file\";s:92:\"/www/sites/4/site31264/public_html/sites/all/modules/views/handlers/views_handler_filter.inc\";s:5:\"%line\";i:607;}', 3, '', 'http://www.respektneboli.cz/zaci-a-studenti/materialy/liska-prava-a-vzdelani', '', '3.237.2.4', 1632430680) in /www/sites/4/site31264/public_html/includes/database.mysqli.inc on line 134

Warning: Table 'respektnebol.watchdog' doesn't exist query: INSERT INTO watchdog (uid, type, message, variables, severity, link, location, referer, hostname, timestamp) VALUES (0, 'php', '%message in %file on line %line.', 'a:4:{s:6:\"%error\";s:14:\"strict warning\";s:8:\"%message\";s:102:\"Declaration of views_plugin_style_default::options() should be compatible with views_object::options()\";s:5:\"%file\";s:97:\"/www/sites/4/site31264/public_html/sites/all/modules/views/plugins/views_plugin_style_default.inc\";s:5:\"%line\";i:24;}', 3, '', 'http://www.respektneboli.cz/zaci-a-studenti/materialy/liska-prava-a-vzdelani', '', '3.237.2.4', 1632430680) in /www/sites/4/site31264/public_html/includes/database.mysqli.inc on line 134

Warning: Table 'respektnebol.watchdog' doesn't exist query: INSERT INTO watchdog (uid, type, message, variables, severity, link, location, referer, hostname, timestamp) VALUES (0, 'php', '%message in %file on line %line.', 'a:4:{s:6:\"%error\";s:14:\"strict warning\";s:8:\"%message\";s:130:\"Declaration of views_plugin_row::options_validate() should be compatible with views_plugin::options_validate(&$form, &$form_state)\";s:5:\"%file\";s:87:\"/www/sites/4/site31264/public_html/sites/all/modules/views/plugins/views_plugin_row.inc\";s:5:\"%line\";i:134;}', 3, '', 'http://www.respektneboli.cz/zaci-a-studenti/materialy/liska-prava-a-vzdelani', '', '3.237.2.4', 1632430680) in /www/sites/4/site31264/public_html/includes/database.mysqli.inc on line 134

Warning: Table 'respektnebol.watchdog' doesn't exist query: INSERT INTO watchdog (uid, type, message, variables, severity, link, location, referer, hostname, timestamp) VALUES (0, 'php', '%message in %file on line %line.', 'a:4:{s:6:\"%error\";s:14:\"strict warning\";s:8:\"%message\";s:126:\"Declaration of views_plugin_row::options_submit() should be compatible with views_plugin::options_submit(&$form, &$form_state)\";s:5:\"%file\";s:87:\"/www/sites/4/site31264/public_html/sites/all/modules/views/plugins/views_plugin_row.inc\";s:5:\"%line\";i:134;}', 3, '', 'http://www.respektneboli.cz/zaci-a-studenti/materialy/liska-prava-a-vzdelani', '', '3.237.2.4', 1632430680) in /www/sites/4/site31264/public_html/includes/database.mysqli.inc on line 134

Warning: Table 'respektnebol.watchdog' doesn't exist query: INSERT INTO watchdog (uid, type, message, variables, severity, link, location, referer, hostname, timestamp) VALUES (0, 'php', '%message in %file on line %line.', 'a:4:{s:6:\"%error\";s:14:\"strict warning\";s:8:\"%message\";s:62:\"Non-static method view::load() should not be called statically\";s:5:\"%file\";s:71:\"/www/sites/4/site31264/public_html/sites/all/modules/views/views.module\";s:5:\"%line\";i:906;}', 3, '', 'http://www.respektneboli.cz/zaci-a-studenti/materialy/liska-prava-a-vzdelani', '', '3.237.2.4', 1632430680) in /www/sites/4/site31264/public_html/includes/database.mysqli.inc on line 134
Liská práva a vzdělání | Respekt nebolí

Liská práva a vzdělání

Vzdělanost je jedna ze základních hodnot společnosti. Vychází zejména z historického vývoje, kdy se v Evropě rozvinulo hned několik národních vzdělávacích systémů, které vycházejí z různých principů a hodnotových paradigmat odrážejících národní události i politiku dané doby. Pojetí i dostupnost vzdělání se zároveň odvíjí od kultury v dané zemi. Například žáci v Americe se vzdělávají primárně formou projektů, protože americká vzdělávací koncepce vychází z pragmatismu, což je filosofický směr, který staví do popředí zkušenosti a praxi. Také politika vzdělávání je v USA jiná než v ČR a přináší mj. i téma studentské zadluženosti. Odhaduje se totiž, že každý průměrný student, který ve Spojených státech ukončil studium v roce 2009, vystudoval s dluhem ve výši 24 000 dolarů. Africký student zadlužený není, přesto musí investovat do učebnic a uniformy. Obvykle sedí ve třídě s dalšími 70 žáky a poslouchá čistý výklad. V Africe chodí do škol více chlapců než dívek a dostupnost vzdělání se odvíjí od mnoha faktorů, například od tradice či role dítěte v rodině. Z výuky jsou zároveň vyloučené například děti nakažené virem HIV, děti postižené nebo děti některých náboženství.

„Vzdělání je klíčem k posilování demokratických institucí, podporuje rozvoj lidského potenciálu, zmírňuje chudobu a zajišťuje větší porozumění mezi našimi národy. K dosažení těchto cílů je nezbytné, aby kvalitní vzdělání bylo dostupné všem, včetně dívek a žen, venkovskému obyvatelstvu i minoritám.“

Meziamerická demokratická charta, článek 16

A jak je na tom český žák? Školné se platí na soukromých školách a už několik let operují politikové s myšlenkou placení školného na veřejných vysokých školách. Uniformy v české škole obvykle nenajdeme a učí se zde formou výkladu i projektové výuky. Jsme tedy někde mezi Amerikou a Afrikou? Počet škol i vybavení je dostačující. Pro doložení rozsáhlosti českého školského systému slouží ukazatele z roku 2008, kdy tento sektor zahrnuje celkem: 10 691 škol, 2 082 378 žáků a studentů a 182 937 učitelů.

Jak Listina základních práv a svobod, tak i školský zákon uvádějí, že každý má právo na vzdělání. To znamená, že nikoho nelze vyloučit ze vzdělávacího procesu na základě charakteristik, které mohou zakládat důvod diskriminace. Mezi takovéto charakteristiky můžeme řadit rasu, barvu pleti, pohlaví, příslušnost k náboženské skupině, věk, postižení, sociální status nebo třeba i politické přesvědčení a další. Žádná z těchto charakteristik nemůže a nesmí být důvodem pro odepření vzdělávání.

Právo každého na vzdělání v sobě zahrnuje také povinnost státu poskytnout vzdělání v určité kvalitě. Jinými slovy vzdělání musí splňovat určité standardy. Přesto nemusí být dostupnost vzdělání pro všechny děti stejná. I v České republice se v oblasti školství můžeme setkat s diskriminací, tedy rozlišováním, které má následně negativní dopad na určitou skupinu osob. Například vzdělávání v praktických a speciálních školách je dlouhodobě kritizováno jak českými, tak i zahraničními lidsko-právními organizacemi.

Co na to říká kniha?

Právo na vzdělání můžeme považovat za jedno z nejdůležitějších lidských práv, protože má výrazný vliv na kvalitu našeho života. Od dobrého vzdělání se odvíjí pracovní možnosti, možnosti podnikání, možnosti angažovat se ve veřejném dění a orientovat se v něm a do velké míry také možnosti trávení volného času. Proto je právo na vzdělání zakotveno v ústavách či lidsko-právních listinách většiny států světa. I málo rozvinuté státy jako Nepál nebo Angola mají ve svých ústavách části týkající se vzdělávání svých obyvatel, i když v praxi se jejich naplňování pro všechny jednotlivce nedaří a ke kvalitnímu vzdělání se v těchto zemích dostane jen malá část (zpravidla bohatších) obyvatel.

Ochrana lidských práv, zahrnující i vzdělávání, tedy existuje nejen v Evropě či v Americe. Pro africký světadíl je to Africká charta práv člověka a národů z roku 1981, která je v mnohém velmi novátorská a velký důraz klade právě na práva národů, které ji ratifikovaly. To, že každý má právo na vzdělání, je zde zakotveno v článku 17. Naplňování práva na vzdělání v Africe jsou kladeny spíše praktické překážky, protože ve většině zemí tohoto kontinentu zuří občanské války. Ty způsobují nedostatek škol a také učitelů, kteří by žáky vyučovali, a případná elita vzdělanců je „odstraněna“, pokud nesouhlasí s vládnoucím, často diktátorským, režimem.

Dalším regionálním mechanismem ochrany lidských práv a také práva na vzdělání je Meziamerická demokratická charta z roku 1969, jejíž dodržování kontroluje Meziamerický soud pro lidská práva. Tato úmluva vznikla na půdě Organizace amerických států, kam patří 35 nezávislých států amerického kontinentu včetně USA a Kanady. Dle očekávání není členem například Kuba, kde vládne stále komunistický režim. Právo na vzdělání je zde zakotveno v článku 16, který je citován v úvodu tohoto textu.

Pokud se týče asijského kontinentu, zde prozatím žádná mezinárodní dohoda o ochraně lidských práv nevznikla. Státy mají právo na vzdělání zakotveno ve svých ústavách. Část států asijského kontinentu pak patří pod mezinárodní organizaci Rada Evropy, kde je systém ochrany lidských práv zajištěn Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Jak jsem na tom v Evropě?

Tímto se dostáváme zpět k nám do Evropy. Zde je právo na vzdělání chráněno dokonce dvěma paralelními systémy ochrany lidských práv. Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Rada Evropy) zakotvuje právo na vzdělání v čl. 2 Dodatkového protokolu č. 1 ve znění: „Nikomu nesmí být odepřeno právo na vzdělání. Při výkonu jakýchkoli funkcí v oblasti výchovy a výuky, které stát vykonává, bude respektovat právo rodičů zajišťovat tuto výchovu a vzdělání ve shodě s jejich vlastním náboženským a filozofickým přesvědčením.“ Negativní formulace v první větě naznačuje smýšlení právníků padesátých let 20. století, kdy se tzv. sociální práva, kam řadíme i právo na vzdělání, teprve rozvíjela.

Naproti tomu Listina základních práv Evropské unie uvádí právo na vzdělání v čl. 14 v následujícím znění: „Každý má právo na vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání. Toto právo zahrnuje možnost bezplatné povinné školní docházky. Svoboda zakládat vzdělávací zařízení při náležitém respektování demokratických zásad a právo rodičů zajišťovat vzdělání a výchovu svých dětí ve shodě s jejich náboženským, filozofickým a pedagogickým přesvědčením musí být respektovány v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují jejich výkon.“ V této formulaci práva na vzdělání je znatelný větší důraz na aktivitu státu jako subjektu odpovědného za zajištění vzdělání svých obyvatel.

Z uvedených znění je vidět, že text Listiny základních práv EU je dílem právníků 21. století, kteří k lidsko-právním tématům přistupují  aktivněji a v mnoha případech jdou za hranice ústav jednotlivých států.  V rámci EU je navíc v souladu se zásadou solidarity zakotvena povinnost členských států zajistit bezplatné vzdělávání na základních školách. Solidarita je vůdčí myšlenkou Listiny základních práv EU a také ustavujících smluv Evropské unie. V současné době je to nejvíce znát na jednáních o záchraně eurozóny a zemí, které se ocitly ve finančních potížích.

A co Česká republika?

Přesuňme se ale k nám do České republiky. Jak je zajištěno právo na vzdělání u nás? Čl. 33 Listiny základních práv a svobod zní: „Každý má právo na vzdělání...“ Kdo je však každý? Je to chlapec, dívka, Asiat, Rom, černoch, indián, autista, vozíčkář či schizofrenik? Pro odpověď nemusíme jít daleko. Sama Listina základních práv a svobod říká v článku 3, že: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“. Velmi podobné ustanovení nalezneme i ve školském zákoně, který ve svém úvodu mluví o tom, že vzdělávání je založeno na zásadách rovného přístupu bez jakékoliv diskriminace. Školský zákon zároveň říká, že vzdělávání má ctít zásady vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání. Úkolem školy není tedy pouze předání znalostí žákům, ale také výchova k výše zmíněným hodnotám. V tomto procesu je také nezanedbatelná role rodiny. Pokud ale rodina v této disciplíně selhává, i škola může být velkým pomocníkem na cestě k hledání vzájemného respektu a tolerance k ostatním.

Co nás může v Česku trápit?

Na první pohled by se mohlo zdát, že právo na vzdělání je v České republice zajištěno dostatečně, zejména pokud bychom srovnávali se zeměmi třetího světa. Přesto se i u nás setkáme se situacemi, kdy je právo na vzdělání některých jednotlivců porušováno. O jaké situace se může jednat? Pojďme si to ukázat na příkladech Honzy, Aničky a Davida.

Honza je čtyřletý chlapec, kterého rodiče chtěli už před rokem dát do školky, aby mohla jít jeho maminka do práce. Bohužel ho už rok všechny školky ve městě odmítají s odůvodněním, že nemá všechna povinná očkování. Jak je to možné? Zákon v Česku stanoví, že k předškolnímu vzdělávání může být přijato pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním. Na pověstné misce vah však stojí v protikladu právo každého na vlastní životní styl, přesvědčení či náboženské vyznání. Navíc současné medicínské poznatky nejsou jednotné v tom, která očkování jsou opravdu nutná, a která jsou stanovena jako povinná na základě lobbingu farmaceutických firem. Veřejný ochránce práv i Ústavní soud v současné době zastávají názor, že mohou existovat případy, kdy nelze z určitých důvodů sankcionovat odmítnutí povinného očkování. Mohou tedy existovat výjimky, kdy nelze povinné očkování vyžadovat, a přesto má dítě právo na vzdělání, a to i předškolního typu.  V praxi to tedy znamená, že se každý případ odmítnutí povinného očkování musí posuzovat jednotlivě, podle konkrétních okolností.

Ocitujme komentář k jednomu skutečnému případu, který řeší právníci Ligy lidských práv: „Každé dítě má právo na vzdělání bez diskriminace. Vzhledem k tomu, že v řadě západních států, jako je Německo a Rakousko, není očkování vyžadováno pro přístup k předškolnímu vzdělávání, je důvod se domnívat, že v České republice nejde o nezbytné opatření. Jedná se o diskriminační praktiku, která není odůvodněna ochranou veřejného zdraví, ale má sloužit jako potrestání rodičů. O tom svědčí i skutečnost, že se k předškolnímu vzdělávání vyžaduje i očkování proti nemocem, které nelze přenést na druhé (tetanus), ale také to, že po personálu školek nikdo kompletní očkování nebo imunitu proti všem očkovaným nemocem nezkoumá“.

Anička má nastoupit do první třídy základní školy. Od dětství je na vozíku a škola, kterou má v místě svého bydliště, ji odmítla přijmout s argumentem, že nemají bezbariérový přístup. Musí tedy škola vybudovat za své peníze přístupovou rampu pro vozíčkáře, aby dostála ústavně zaručenému právu každého na vzdělání, nebo se zde nabízejí i jiné možnosti řešení? Ústava hovoří jasně pro Aničku, jelikož i ona jako člověk s tělesným postižením má právo na vzdělání. Pokud se podíváme na praktické možnosti školy postavit nájezdovou rampu, pak většinou sama škola takové finanční prostředky mít nebude. Nabízí se zde možnost oslovit s žádostí o financování zřizovatele školy, tedy obec, která má dle zákona povinnost zajistit vzdělávání svých obyvatel. Tento argument by mohl být o to silnější, pokud by v obci neexistovala jiná škola s bezbariérovým přístupem.  Škola se zároveň může pokusit získat část financí formou sponzorského daru či veřejné sbírky, co už sice nespadá pod její zákonné povinnosti, ale místní komunita by mohla takto aktivního ředitele školy ocenit.

V takto nelehkých situacích nesmíme také zapomínat na princip přiměřenosti nebo také proporcionality, který nám vždy může pomoci vybrat tu nejprospěšnější z nabízených možností, jinými slovy komu padne „černý Petr“ pro zbudování bezbariérového přístupu.

Posledním příkladem, který zde uvedeme, ne však posledním v realitě českého školství, je případ romského chlapce Davida, který je vzděláván v základní škole praktické (dříve zvláštní). Tato škola má obsah svého vzdělávání upraven tak, aby učivo zvládaly i tzv. pomalejší děti. Důvod, proč je do této školy zařazen David, ovšem nespočívá v jeho lehké mentální retardaci, ale pouze v tom, že je odlišného etnického původu. Ačkoliv se zdá být nelogické, že do školy praktické může být zařazen žák pouze z důvodu své etnické příslušnosti nikoliv z důvodu mentálního postižení, přesto se některé romské děti v českých školách s tímto přístupem setkávají. Nejznámějším případem je kauza D.H. a ostatní proti ČR z roku 2007. Tento případ se odehrál na Ostravsku, kde bylo prokázáno dlouholeté zařazování romských dětí do zvláštních škol bez rozumného odůvodnění. Stížnost, kterou v této věci podalo celkem 18 stěžovatelů, posoudil štrasburský soud pro lidská práva jako nepřímou diskriminaci romských žáků ve vzdělávání. Zvláštní školy totiž nabízely sníženou úroveň učiva, přizpůsobenou právě dětem s nějakým handicapem. Etnicitu nebo odlišnou barvu pleti však za takový handicap považovat nelze. Navíc bylo před soudem prokázáno, že běžný romský žák měl 27krát vyšší pravděpodobnost, že skončí v průběhu svého studia ve zvláštní škole  než žák neromský. Evropský soud pro lidská práva proto musel posoudit tento stav jako protiprávní a vyslovit, že se jedná o nepřímou diskriminaci romských žáků v České republice.

To, že je na bývalých zvláštních školách i dnes nadprůměrný počet romských žáků, dokázal i výzkum Veřejného ochránce práv z  jara 2012. Ten prokázal, že romské děti tvoří 32 % žáků základních škol praktických při celkovém zastoupení 1,4-2,8 % v populaci České republiky. Za tuto praxi je náš stát dlouhodobě kritizován. Všechny tyto zmíněné příklady nezasahují pouze do práva na vzdělání, ale i do práv ostatních, která může jednotlivec využívat naplno pouze tehdy, pokud se mu dostalo kvalitního vzdělání. V pozdějším životě tedy může dojít k problémům s hledáním práce, závislostí na sociálních dávkách, a tedy i celkovému snižování ekonomické soběstačnosti daného jedince a v konečném důsledku i celé společnosti.

Jak to všechno souvisí?

Základem kvalitního školství není pouze legislativní rámec, ale také například příprava budoucích učitelů a návaznost dalších systémů – například sociálních služeb či investic státu do vzdělávání.
Učitel hraje jednu z hlavních rolí ve vzdělávacím systému. Osobnost učitele v různých kulturách představuje jedince, který pomáhá předávat hodnoty společnosti a podporuje vývoj a vzdělávání jejích členů.  Z časového hlediska je v povolání pedagoga znatelný výrazný posun. V antickém Řecku byl slovem paidagógos označován otrok, který pečoval o dítě (syna svého pána) a doprovázel ho do školy. Naopak dnes je učitel profesionál, který vykonává své učitelství v instituci – škole, kde dochází k interakci dvou generací – dětí a dospělých.
Podstatný vliv na vzdělávání má také klima školy. Učitelé a žáci, kteří znají filozofii školy a jsou jim zřejmé hodnoty a cíle, které škola vyznává, lépe chápou smysluplnost vzdělávání. Naopak špatné klima školy se může odrazit v nedostatečné spolupráci, které brání osobní překážky a špatné mezilidské vztahy. Takto je i spolupráce školy a rodiny poměrně náročná.


Proč má vzdělávání smysl?

Základy vzdělávání se utvářejí ve dvou institucích – v rodině a ve škole. Rodina dává člověku zejména výchovnou složku vzdělávání, kdy hovoříme o tzv. primární socializaci, tedy základních pravidlech, která jsou ve společnosti respektována (například symbol, kdy červená na semaforu znamená stop, je automatickým pravidlem, o kterém není třeba diskutovat a je dodržován celou společností). Škola navazuje sekundární socializací, která dává jedinci možnost si pravidla ve společnosti třídit, diskutovat o nich. Škola představuje jeden z pilířů společnosti, je specifickou kulturou, v níž se vyvíjejí budoucí generace ekonomicky aktivních občanů. Je zde tedy patrná přímá úměra. Pokud máme kvalitní vzdělávání, pak zde funguje také trh práce, na kterém se uplatní většina absolventů vzdělávání a stát ekonomicky i sociálně prosperuje. Dopad vzdělávání jde tedy za hranice samotné politiky vzdělávání a souvisí s takovými tématy, jako je například zaměstnanost, důchodové reformy, ekonomická krize, či dokonce xenofobie a rasismus ve společnosti. Právě sociální témata, na kterých škola pracuje v rámci vzdělávání, mají za cíl učit toleranci a respektu vůči odlišnostem.

Škola má být otevřená všem dětem bez rozdílu

Každý člověk má pro život dané individuální dispozice, které nás vedou k vývoji, v němž jednu z hlavních úloh sehrává právě škola, učitel, rodina či přátelé. Škola, která tyto individuální dispozice respektuje, je tzv. inkluzivní škola. Inkluzivní vzdělávání je poměrně moderní pojem v pedagogice. Základním impulzem pro jeho rozvoj je Deklarace z konference v Salamance z roku 1994 vycházející z přesvědčení, že běžné školy by měly vzdělávat všechny děti bez ohledu na jejich fyzické, intelektuální, emocionální, sociální, jazykové nebo jiné podmínky. Inkluzivní školy jsou tak nástrojem pro potlačení diskriminačních postojů, výchovu vstřícných lidí a podporu tolerantní a začleňující společnosti.

S myšlenkou společné Evropy, volných hranic, migrací obyvatel se více otevírá realita bytí různých lidí na jednom společném místě, kterým může být právě škola jako otevřená instituce vzdělávající společně různé žáky. Různost můžeme spatřovat například v jazyku, rase, zdravotním stavu, ale také ve zvycích, myšlení i vztazích. Takto je ale jedinečný každý z nás, a proto si i „obyčejný člověk“ zaslouží toleranci, kterou zároveň musí umět poskytnout i ostatním. Škola tedy nepracuje pouze se socializací jedince, ale také s jeho jedinečností, individualitou. Výstižný je pak citát od Jana Wericha: „Mladí lidé, víc než ti staří, mají nejen právo, ale i povinnost v měnícím se světě se orientovat a hledat si cestu. Nechodit husím pochodem. Skrz žádný les nevede jen jedna pěšina.“ 

 

Autor: Iva Pikalová a Katarína Krahulová, Liga lidských práv.

  • Poslat
  • Tisk

Komentáře

Poslat nový komentář

CAPTCHA
Tato otázka je pro ověření, zda jste opravdový návštěvník a ne automatizovaný spamový robot.
Obrázkové CAPTCHA
Vložte znaky zobrazené na obrázku.