Proč právě metody Kritického myšlení a fáze E-U-R?

Jak už sám název napovídá, metody by měly studenty povzbudit k vlastnímu myšlení, a to i v případech, že někdo jiný už o tomtéž přemýšlel a na základě svých kompetencí třeba rozhodl leccos. Za demokracii neseme odpovědnost všichni, což je výzva, abychom se v ní také všichni angažovali.

Smysluplné angažovanosti je možné se učit jako čemukoliv jinému.

Akademická debata

Akademická debata je vzdělávací aktivita, která učí studenty kriticky myslet, dobře formulovat a dodržovat pravidla diskuse. Účastníci debaty jsou rozděleni na dva týmy s úkolem hájit určité stanovisko. Po dohodnutém čase si týmy vymění role a zastávají opačný názor.

Argumentační esej

Argumentační esej je významnou reflexivní pomůckou, která by měla následovat až po důkladném studiu problematiky, odpovědné přípravě a sběru argumentů i protiargumentů (například pomocí T-grafu), nejlépe dokonce až po debatě s ostatními, ať již jsou to laici nebo odborní

Bod zlomu

Bod zlomu je diskusní strategie, při které se v dialogu dospívá od shody ve dvojicích a menších skupinách až po závěrečný konsenzus v celé třídě. Je to na čas i organizaci a pomůcky poměrně náročná metoda, ale dodržení pravidel přináší účastníkům většinou silný zážitek a povědomí o rozhodovacích procesech a pravidlech řízení v demokratických institucích a firmách.

Čtení s předvídáním

Cílem četby s předvídáním je podnítit vnitřní zájem o text a zvědavost číst aktivně. Čteme-li s předvídáním delší text, je to zvláště pro studenty s různými poruchami učení výhodné, dlouhý text se pro ně stává četbou po částech stravitelnější. V praxi to znamená, že po každém relativně krátkém úryvku očíslovaného textu předvídáme, co se pravděpodobně stane v další části.

Dvojitý zápisník (podvojný deník)

Metoda dvojitého zápisníku (někdy nazývána také jako podvojný deník) umožňuje čtenářům písemně reflektovat text. V prvé řadě to pro čtoucího člověka znamená být v průběhu čtení vnímavý vůči vlastním citovým i myšlenkovým reakcím. Text nám může něco připomenout, něčím v nás rezonovat, nebo nás naopak popudí atp.

INSERT

INSERT je zkratka anglického označení „interactive noting system for effective reading and thinking“. Je to jedna ze základních metod kritického myšlení, kterou lze použít v průběhu studia – při četbě naučeného textu. Systémem několika značek vyjadřujeme svůj jedinečný vztah k informacím v článku a pomocí znamének jej zviditelňujeme. Značky udržují naši pozornost a pomáhají nám s porozuměním.

Myšlenková (mentální mapa)

Myšlenková (mentální) mapa je grafický organizátor starý několik staletí, možná tisíciletí. Myšlenkovou mapu lze použít při získávání a zpracovávání jakýchkoli informací. Na rozdíl od psaní seznamů umožňuje myšlenková mapa přehledně doplňovat a rozšiřovat původní myšlenku, hledat nejdůležitější body, ale zároveň je větvit a přitom se stále držet jednoho tématu.

Nalezená báseň

Nalezená báseň patří do metod užívaných v hodinách kreativního psaní, ale velmi dobře se osvědčila také při práci s texty, kterými chceme studenty přimět k hlubšímu citovému prožitku i k přemýšlení. Tím, že ze zdrojového textu vybírají to nejpodstatnější, kreativita se zde nakonec velmi dobře snoubí s myšlením a hledáním jádra obsahu.

Pětilístek

Pětilístek po pisateli vyžaduje, aby shrnul informace a názory do výrazů, které vystihují (popisují) daný námět nebo o něm uvažují.

Pětilístek pomáhá:

Poslední slovo patří mně

Tato metoda je vhodná zejména pro „rozmluvení“ studentů se zábranami a ostychem a k nácviku některých diskusních pravidel.

Řízená představivost (imaginace)

Většina metod kritického myšlení patří do nástrojů pro strukturované myšlení a zaměstnává spíše levou mozkovou hemisféru, která pracuje, když informace třídíme, analyzujeme, syntetizujeme, vyhodnocujeme.

Řízené čtení

Řízené čtení nutí čtenáře, aby se tématem celého textu i jeho jednotlivými náměty zabývali do hloubky a četli jej kriticky.

Metoda Řízené čtení pomáhá:

Skládankové učení

Skládankové učení je jednou z kooperativních metod, kdy se studenti učí navzájem. Je výhodné ji používat u delších textů, které je možno rozčlenit do více částí (kapitol, podtémat). Studenti čtou a studují jen svou část v expertních skupinách, v nichž si také ověří, jak textu rozumějí ostatní a dohodnou se, co je v něm podstatné.

T- graf (vnitřní dialog a příprava k diskusi)

T-graf je užitečná a jednoduchá grafická pomůcka všude tam, kde existují binární (protichůdné) pohledy, názory, postoje, kdy má určitá věc svá pro i proti, plusy i mínusy.

Třífázový rozhovor

Třífázový rozhovor je kooperativní diskusní aktivita, při které se studenti postupně vystřídají ve třech rolích: 1) informují skupinu o tom, co je zaujalo, a odpovídají na položené otázky, 2) kladou otázky, 3) zapisují klíčové informace.

Volné psaní

Volné psaní je jedna z brainstormingových nebo reflexních metod, která dovoluje psát na papír vše, co nás k určitému tématu/námětu právě napadá, aniž bychom své psaní podřizovali nějakým formálním (stylistickým či pravopisným) požadavkům.

Životabáseň

Životabáseň se stejně jako řízená představivost zaměřuje především na naše emoce, pracuje s pojmy, jako je strach nebo láska, ptá se na naše smyslové vjemy, prožitky a sny.